Co je to kondice?

Být v dobré kondici znamená zdravě a spokojeně žít, umět se vypořádat s každým úkolem, s namáhavou tělesnou i duševní prací.

V posledních letech stoupá počet nemocí pohybového a podpůrného aparátu, které postihují ženy i muže bez rozdílu věku a povolání a ve značné míře se vyskytují již u dětí a mládeže. Příčinou těchto poruch je ignorování jakéhokoliv pohybu.

Úvodem se pojďme seznámit, co vše se ukrývá pod pojmem kondice.

Vliv sportu na zdraví a kondici si uvědomuje stále více lidí.

„Zdraví je základem a předpokladem lepší kondice, stejně jako zvyšováním kondice zlepšujeme a upevňujeme zdraví.“

Být v dobré kondici znamená zdravě a spokojeně žít, umět se vypořádat s každým úkolem, s namáhavou tělesnou i duševní prací. Dobrá kondice by měla být součástí našeho životního stylu.

Životní program si sestavuje každý sám. A tak vlastně záleží jen a jen na nás, zda dáme přednost pohodlnému či namáhavému, sedavému či pohybovému, poživačnému či tvůrčímu způsobu života. Ten, kdo nechce svůj život pouze odžít, ale skutečně prožít, a to v dobré tělesné i duševní pohodě do vysokého věku se musí snažit nad způsobem svého života zamyslet, zvážit zda jeho pohybový režim je zdravý, zda množství pohybu za den, týden, měsíc,....dostačuje k tomu, aby si udržel tělesnou zdatnost - tedy dobrou kondici a pevné zdraví.

Člověk v dobré kondici nejen dobře vypadá, ale cítí se lépe. Dostatek pohybu pozitivně ovlivňuje náš tělesný i psychický vývoj. Z pravidelného pohybu má prospěch každá část lidského těla a výsledkem je proto lepší celkový fyzický i psychický životní pocit.

Kondici nemáme vrozenou, ale můžeme si ji udržovat po celý život.

Chcete-li být zdraví a v kondici, nemusíte zvedat stokilové činky ani běhat maratón. Prospěšný je i umírněný pohyb - pomůže oběhovému systému a zahřeje svaly. Nejlepší je individuální kondiční cvičení.

V životě  vzniknou situace, při kterých nemůžeme sportovat ani cvičit. Může to být nemoc, zranění nebo jen dlouhodobá lenost.  Po čase zjistíme, že naše tělo na různých částech těla ochabne, nelíbí se nám, nevyhovuje našim představám. Co tedy s tím ?

Chce to  sebrat odvahu, nebát se a začít cvičit. I ti, co stnamená ztrácet tuk a ne svalovinu. Pokud se vlivem špatného výběru potravin, nepravidelnosti příjmu energie, nedostatku fyzické aktivity sníží množství svalové tkáně, dochází ke vzniku řady negativních změn na úrovni látkové výměny. Za prvé klesá úroveň klidového energetického výdeje – tělo omezí spalování živin, běží „v nižších otáčkách“. Tím ovšem také klesá šance spalovat zásobní tuky. Tělo v těchto okamžicích dokonce schválně omezuje spalování tuků, aby si tyto bohaté energetické zásoby udrželo na další (ještě „chudší“) časy. Organismu se nedostává řádné množství základního energetického paliva – glukózy, kterou si pak musí vytvářet z alternativních zdrojů. Kdo si myslíte, že přijde první na řadu? Budou to tělesné bílkoviny, resp. tzv. glukogenní aminokyseliny ze svalových vláken, které se v játrech přebudují na hroznový cukr – glukózu, na které jsou některé tkáně životně závislé.

To je hlavní důvod, proč se při nevhodném redukčním postupu ztrácí svalová tkáň. Hovoříme o „vnitřním kanibalismu“ – tělo doslova požírá samo sebe. Nedovolme, aby k něčemu takovému docházelo!

V období dlouhodobého energetického deficitu je dokonce pro organismus výhodné mít svalů co nejméně. Čím menší množství  svalové tkáně je třeba vyživovat (dokonce i nečinného), tím méně energie se spotřebuje a tím déle vydrží tukové rezervy v adipocytech.

Mgr. Rudolf Stejskal