ÚSPĚCHY SVĚŘENCŮ INTRENER TÝMU

PROJEKT ISLAND

Projekt Island Před pár lety , mě oslovil @jakub jestli bych ho nepřipravil, jako začátečníka na svůj první Half Ironman. Posléze jsme pokořili, projekt 101010 odkaz na video https://m.youtube.com/watch?v=QOcZUucLoAc Nyní přišel s nápadem přeběhnout Island ze severu na jih a pokořit tak světový rekord, který je přes 9 dní. Po prvním neúspěchu, mě Kuba oslovil, jestli bych ho na tento šilený nápad nepřipravil. Na přípravu jsme měli cca půlroku, nebyla to žádná sláva, ale navázal jsem již na předchozí Kubův Ironmanský trénink a přidal více specifické běžecké přípravy s kvanty km podobný zátěži, která ho čekala na Islandu. Druhý pokus, Kuba odcestoval na Island převážně s rodinou a kamarády, kteří mu pomohli se supportem, bohužel nesprávně zvolená strava a načasování odpočinku a zátěže v kombinaci se šíleným počasím, protivítr, způsobili, že musel Kuba odstoupit pro zánět v kotníku a druhý pokus také nedokončil. Po nějaké době mi Kuba zavolal a říkal, nechceš koncem prázdnin na Island, uděláme si dovču a ten ostrov prostě přeběhneme středem více přes hory a divočinu, což je nejkratší varianta. Já souhlasil, pod podmínkou, že to jedině spolu přeletíme. Nakonec mě napadla myšlenka zajistit kvalitni support se zkušenými borci Ironmany a Ultramany jako je @michal subrt a @vladareznicek a vytvořil se tak geniální tým a pohádkový příběh mohl začít.... A je to tady 3 pokus o světový rekord ! Cílem uběhnout cca 570 km nejkratší cestou ze severu na jih vnitrozemím, převážně přes hory mezi ledovci pod 9 dní, což čítalo cca v průměru 65km denně. Bohužel na Island odjíždím se dvoudenním zpožděnim, pro propadlou občanku a přidávám se tak ke Kubovi jako sparing v druhé etapě, kde už byl cca na 115km. Průběh celé akce nebyl jednoduchý, čekal nás přeběh po cestách, posléze národním parkem, přes poušť, kde skoro nikdo nevkročí a na závěr trek přes hory. Postupně dochází k únavě a bolesti svalů, kloubů, tvoří se puchýře a vy se cítíte, jako po B7, akorát každý další den, se vydáte znovu a znovu pro další porci km, bolest, střídá utrpení a utrpení naděje, že to jednou snad skončí. Drží nás pohled na krásnou, ale drsnou krajinu tohoto ostrova, déšť, zima, vítr, ale i slunce a bezvětří nás doprovází v lepších momentech vpřed. Neskutečně profesionalní support... Michal má v hlavě kalkulačku a vypočítává vše do detailu a Vláďa je neskutečná psychická podpora , která vždy nakopne, dodává vše, co Kuba potřebuje na jedničku, vše funguje, jak má... tempo, výživa, ve 21h vždy zalehnout a kvalitní spánek a to pořád dokola. Vidím, na Kubovi, jak strašně trpí, ale zároveň má nastavenou hlavu pro jediný cíl, dokázat to za každou cenu i přes utrpení, které musí na těle prožívat a které já osobně cítím také po prvních 100km i na sobě. Probíháme poušť mezi ledovci, spíme na horské ubytovně, poté v konírně na seně, když je možnost, tak za odměnu v ubytovně. Blížíme se ke konci a čekám nás závěrečná etapa. Cíl už je nadohled, ale není ještě zdaleka vyhráno. Protože je čas nemilosrdný a musíme stihnout letadlo, rozhodneme se jít poslední etapu i přes noc a do cíle zbývá ještě okolo 120km, k tomu je celý trek přes hory s panenskou přírodou a drsným nástrahami ostrova. Tělo už je tak rozsekané, že bych nejraději skončil v autě a řekl Kubo běž, ale hlava mi nedá a pokračuji. Jdeme v noci, nikde ani noha, potkáváme divoké ovce, polární soby a na vrcholu 1000m nad mořem v ledovci se ztrácíme v mlze a bojujeme totálně prošití o přežití, abychom našli trasu. S dopomocí Vládi, a východu sluncevše zvládáme a blížíme se tak k nejkrásnějším vodopádům ostrova, kde mám neskutečnou krizi a bolest chodidel, včetně puchýřů...Kuba letí na špici za svým snem s vědomým nastavením Davida Gogginse ,,Nic mě nezlomi'...necítí bolest. Kámo, zde si u mne neskutečně stoupl.. smekám nejen před tvým výkonem ,ale i k celkovému a mentálním přístupu na celé traťi. Má mise končí na jihu u moře na 450km uběhnutých a ušlapaných km za 6 a půl dne. Má výhra nad mým samým byla v tom, že jsem nesedl nikdy do auta a ani centimetr se nesvezl, idkyž mi o nic nešlo. Cíl vyhrát nad svou hlavou i přes utrpení, kdy tempo bylo pro mě pomalejší a denně jsme strávili 12-13h na trati..cíl byl Kubu dotáhnout do finiše. V závěru nechávám Kubu samostatně dojít na pomyslnou finiš line...už jenom 27km po silnici k Majáku si totálně rozbitý dobíhá na hraně svých sil do cíle. JSI BOREC KÁMO ..to není pouze o titulu nebo Guiness, tohle je opravdu velmi vydrene vítězství nad sebou samých GRATULUJI A SMEKAM !!! Úkol splněn: pokoření světového rekordu a zápis do Guinessovi knihy rekordu je zaslouženě splněn. Jsem moc vděčný, že jsem mohl být členem této super party a výpravy a za své tělo, že tento výlet nějak přežilo Kromě oteklých nohou a pár puchýřů si odvážím skvělé vzpomínky. A nějaká ta statistika: uběhl x ušel jsem 450km, ale sežral snad tunu všeho možného a výsledek dalších 5kg dole , takže, kdo chce zhubnout, má jednoduchý motiv

HOW